Jaro
Poslední sníh už se ztrácí,
sbohem na rok sněhuláci!
zima jaru žezlo vrací,
zem prodělá operaci.
Slunce dělá skvělou práci,
míza stromu život vrací,
už k nám letí tažní ptáci,
všude brouci všelijací.
První bouřka, hrom burácí,
velká voda hráze kácí,
a pak ztrácí koncentraci,
do koryt se opět vrací.
Zima pošla, pěkná arci,
srdce mi však nekrvácí,
ležím si tu na matraci,
vnímám ptačí konverzaci.
Venku děti paci, paci,
myslí už jen na legraci.
Zato včelky dobráci,
únavou se potácí!
Odchod léta
Léto nás opouští
odchází pryč
Proč ale zapomnělo
dát nám od rajských zahrad klíč?
Sluníčka ubývá
mě chybí jeho jas
Tak proč tak rychle zapadá?
A kdy hřát bude zas?
Barvy podzimu
Obrazy dávno prošlých jar
i ze vzpomínek zvolna mizí.
Čas jiné barvy namíchal.
Ještě včera se zdály cizí -
podivně zlatá barva medu,
měděná barva podzimu...
proč, to dnes říci nedovedu
byly tak trochu ve stínu.
Však na paletě mistra času
každá barva své místo má.
A správně vnímat její krásu
pomalu stárnout znamená.
Podzimní malování
...zavřenýma očima
maluji v prázdnu
podzimní slunečnici
holohlavou tanečnici
se zlomeným nártem
v kapičce od ledu.
Loučení s podzimem
Kdepak jsou tvé zlaté vlasy
přírodo podzimní, milená
děravý závoj a nohy bosý
vdala se nevěsta bez věna
Vzbudila rodinu
tetka Plískanice
chystají hostinu
točí se Metelice
Pospíchej matičko
dcerku ulož k spánku
spadlo už jablíčko
podzim má na kahánku.
Zima přichází
Chladný večer, třeskutý mráz,
a hvězdy naplněné světlem,
přichází zima,bude tu zas,
kráčí si pomalu světem
utichá prudká síla sluneční,
co v moci měla celé léto,
lesk slunce se nám už matní,
zima příchází, v době této.